Myslím, že si to zasloužíte vědět. Sedím na hodině navrhování a místo zabýváním se krásného oblečení pláču. Trhá mi to duši, když se v myšlenkách stále vracím k tomu, jak chodila oblékaná ona, a všechno se prolíná na papír.
Milá Sindy...
často si představuji u svých přátel jejich budoucnost. Jak budou vypadat za patnáct let, jakou budou mít rodinu, jak budou vychovávat děti, čím se budou živit...
Abych Ti řela pravdu, jednou jsem se mezi řečí pozastavila i nad Tebou, a představila si vedle Tebe krásnou malou holčičku, která byla úplně stejná jako jsi ty. Kéž bych se Tě mohla dneska zeptat, jaké bys jí třeba dala jméno. Myslela jsem si, že budeš bydlet v nějakém hezkém domečku natřeném na bílo. Škoda, že ten dům neuvidím.
Vím, že jsem to psala už všude...ale tu nejhezčí vzpomínku na Tebe mám z toho příšernýho klubu v centru někde ve sklepě pod kostelem. Nedalo se tam kouřit a ani pořádně chlastat, všichni jsme se divili, jak zrovna nás a zrovna Xena mohla přitáhnout na takovýhle místo. Poslali jsme Tě pro vodku a ty ses vrátila o půl hodiny později, sedla sis na zem, opřela o zed a s takovými jiskřičkami v očích jsi vytáhla malou krabičku s asi deseti čokoládovými muchomůrkami a s takovou labužností jsi je začala jíst. Všem jsi nabídla. Ta čokoláda byla fakt dobrá, a to hlavně proto, že ses potom jen tak mimochodem zmínila, že Tě tahle debilní krabička stála dvě kila. Nechci nějak ššálit svoji pamět - ale myslím si , že jsi poslušně přinesla i tu vodku. :D
Nejvíc času jsme tenkrát trávili asi s Ferym, když ses ještě bavila s Bárou - mimochodem, té jsem to dneska už taky řekla - a my dvě jsme tancovaly na stole v tom gejským klubu a ležérně sedávaly na červené kožené sedačce, kde jsem tě furt nutila, abys pila pivo. A Ty, tři roky zpátky, když ti bylo čtrnáct, jsi mi s takovou dětskou odmlouvavostí a důležitostí oznámila, že nic z toho, co ti nabízím, nepiješ. Jenom absintha!
Víš, když se tak ohlédnu, nikdy jsem Tě neviděla neštastnou. Jen tehdy, když jsi mlátila svýho bejvalýho na Scéně, ale on si to zasloužil..Dneska si říkám, že sem tě měla podpořit ještě víc než jen na něj a na jeho kamarády štěkat, aby tě už nechali bejt.
Sindy, hele pamatuješ na Silvestra? :D Jak jsme obě dvě pily jenom vodu, zatímco všichni kolem nás byli na káry. Pokroucenej Kopp a ta nepovedená cikánka, která neměla tušení, že jsme schovaný pod peřinou, když se přímo vedle nás vyspala asi se třema donchuánama, a ty blbá jsi jí ještě podala kapesník. :D Bože, to byl fakt divnej a hodně zvrácenej večer...
Když bych se měla řídit podle rčení "Jak na Nový Rok, tak po celý rok", tak se strašně bojím ted o sebe. Ty to máš už za sebou, Tebe už nic netrápí..ale stejně tomu nemůžu pořád uvěřit.
Nevím, proč jsi začala hubnout, když ses nikdy nezmínila, že si připadáš tlustá. Tys nikdy nemluvila o tom, že bys byla se sebou nespokojená. Nevím, proč jsi potom začala chodit na ten botox...
Živě si vzpomínám na ten večer, když měla Xena narozeniny a Ty sis koupila kouli. Vlastně jsem se Tě nikdy nezeptala, jak sis ten večer užila, jestli Ti nebylo třeba špatně...A od té doby jsem tě pak už dlouho neviděla.
Naposledy v Crossu na afterparty Mighty Sounds. Měla jsi culík, obarvila ses na plavou a měla jsi v tu dobu už docela velké odrosty. S Majkem jsme si říkali, že už nevypadáš jako malý tintítko, a že jsi těma odrostama trochu zdivočela. Doted si totiž pamatuju, co jsi měla na sobě. Takovej bralets trojúhelníčkama, černé džíny, džínovou bundičku a ty kotníčkovky na nízkém podpatku. Mimochodem, ted mě hrozně sere, že jsem se Tě nikdy nezeptala na to, kdes je vlastně koupila?
Pamatuju na to, že jsem ti jako poslední slova řekla, že jsi krásná a že ti to moc sluší. Bohužel jsi ale byla už příliš hubená.
Sindy, pamatuješ na to, jak jsme se ten večer úplně náhodou dostaly na koncert Goryho Ruffiana? Mně se pak udělalo špatně a musela jsem odejít. A to je poslední chvíle, kdy jsem Tě skutečně viděla..
V sobotu jsem měla nejtěžší den ve svém životě, Sindy. Definitivně jsem se v slzách odstěhovala od matky, znásilnili a okradli mi kamarádku a pak když jsem si řekla, že už nemůže být nic horšího, tak mi zavolali se zprávou, že jsi ráno zemřela...
Možná jsi mě viděla seshora, možná mě vidíš i ted a určitě víš, že jsem si ted dala pauzu od toho, co ti chci ještě říct. Seděla jsem ted s Andy na lavičce, ubrečená a litovala toho, že i když jsem tušila, že ti něco je, tak jsem se Ti v posledních týdnech neozvala a nezeptala se, jak se máš.
Staly se mi ted dvě hezké věci, Sindy. Ted, když jsem byla s Andy - to je mimochodem moje dobrá kamarádka ze školy - ke mně přišel takovej tulpas, očividně v dobrý náladě ze srand, ale byl hrozně milej a neustále mi opakoval, že jsem krásná. Furt měnil přívlastky po "krásná", vynechal snad jenom mojí prdel, kterou neviděl, protože jsem na ní zrovna seděla. A taky se mi stala druhá hezká věc. Uvědomila jsem si, že kdybych Ti přišla na pohřeb, tak se budu ze všech sil snažit se smát, usmívat se a vtipkovat, i když mám nulovej smysl pro humor - to přeci víš.
Slibuju Ti, že si dám svůj život do pořádku, zvládnu to ve škole a už mě podruhé a nikdy víc nenapadne vzít si neurol (minule a prvně jsem si ho totiž dala když moje matka přišla do ředitelny a já se potřebovala nutně uklidnit - ale je to hnus, Sindy, mně se po tom chtělo jenom spát). A slavnostně Ti slibuji, že s Majklem (ano, s Tvým medvídkem) zůstaneme nadále štastní, o to se neboj. A kdybys měla nahoře pocit, že to nějak skřípe, tak mu tam z mráčku střel kulku do zadku, aby se probral (nebo ji taky můžeš střelit mně). :D
Zvládáme ted sice všechno docela špatně...ale ve středu hraje v Crossu Gory Ruffian, tak tam půjdu a zatancujem si spolu jak posledně!!!
Byla jsi skvělá.
Tvá Kirs
P.S. Prosimtě...moc mi tam sehsora nečum do talíře,jo? A doufám, že mi budeš zhůry radit s němčinou, až se někdy zase vydám do Německa a nějak mi sdělíš, kdes vlastně koupila ty boty..
